Únor 2010

Počátek zaječího šílenství

25. února 2010 v 16:17 | Pusinka |  Kalendář nejvzdálenějších akcí

Kdysi jistý zajíc se jménem Březňák zešílel. Proč se jmenuje zrovna Březňák? Protože zešílel právě v březnu! Až potkáte zajíce, který má na sobě oblečení jako každý obyčejný pozemský smrtelník a každou chvíli vyndá z náprsní kapsy řetízkové hodinky, vyjeveně na ně kouká, mumlá si, že nestihne čaj se srdcovou královnou, a jestli je ktomu všemu ještě březen, tak je to zaručeně Zajíc Březňák.A kdy přesně zešílel? Přesně 5. Března!!! Víte vy vůbec, co to znamená? To znamená, opevněte se ve svých domovech, jelikož Zajíc Březňák právě začíná šílet a neskončí, dokud nebude konec března!!!!!! Takže vám radím, opevněte se, nebo také zešílíte!!!


Šachový a Karetní den

24. února 2010 v 16:01 | Šlehačka |  Kalendář nejvzdálenějších akcí
Jak už víte(jestli ne přečtěte si první článek v této rubrice) Říše Divů má tři královny. Dvě z nich jsou z plemene šachového a jedna plemene karetního. Na jejich oslavu se dne 6. Února slaví Karetní den a 7. Šachový den. Na Karetní den doufám umíte alespoň 2 karetní hry- což je minimum, a jestli ani to, tento den je nejvhodnější k tomu se to naučit. A tento den si mimořádně můžete vzít něco vyloženě škrobeného, hranatého, nebo přehuštěného. Zato na šachový den si na sebe vemte opravdu cokoli se čtverečky- nejlépe černobílými. A šachy sned umíte... DOUFÁM!!!

Svátek tří královen

24. února 2010 v 15:41 | Šlehačka |  Kalendář nejvzdálenějších akcí
Myslíte, že se v Říši Divů neslaví žádné svátky? Tak to jste snad úplně normální! Ale já vás musím vyvést z omylu: a začnu hned od konce. Takže to máme Leden. Leden je ostře fičící vítr, zima, pokud možno(a možno je) sníh. Rudá krev a bílý sníh, znáte to, ne? Jak jistě víte, Říši Divů vládnou 3 královny: Srdcová Královna (ta je karetní)a Černá s Bílou Královnou (ty jsou šachové). Všechny tyto královny spolu rády válčí a rvou sse až do krve. To se jim to pak krásně vyjímá na těch sněhobílých šatech. No a kdy je sníh? V Lednu. Tak tedy na Tři krále slavíme svátek tří královen. Oblékáme se přímo královsky, nejlépe do šatů a samosebou potrhle. Šaty například můžeme ovázat stuhami, přepnout sponkami a brožemi, starší třeba nastřihnout nebo rovnou přešít, co nejvíce amatérsky. A stoprocentně se zmalujte! Červené stíny, bílá pusa, černé tváře, každá barva na znamení jedné královny!


polkadooooooooooooots!

18. února 2010 v 21:44 | Šlehačka |  svět plný samurajů




tak tohle jsou... ...PUNTÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍČKÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝ!!!

Regina Spektor

18. února 2010 v 18:21 | Pusinka |  Hudba!
Rgina Spektor je jedna z mích nejoblíbenějších zpěvaček. Zpívá hezky a její písničky mají nějaký smysl. Nemám totiž ráda, když nějaký zpěvák nebo zpěvačka zpíva něco jako typu: "Tohle jemůůůůůůůj penáááááál! můůůůůůj vysněnýýýýýýýýýý penááááál! miluju svůůůůůůj penáááál!!!".

To je prostě písnička o ničem. Asi nejvíc se mi líbí písničky:
"Samson" http://www.youtube.com/watch?v=p62rfWxs6a8
"Languing with" http://www.youtube.com/watch?v=-pxRXP3w-sQ&feature=channel
"Eet" http://www.youtube.com/watch?v=MMEpaVL_WsU&feature=channel
"Us" http://www.youtube.com/watch?v=fczPlmz-Vug&feature=channel


Tuhuhle zpěvačku vážně doporučuju.



Miluju vás,
pusinka

Lily Allen

16. února 2010 v 20:09 | Šlehačka |  Hudba!
Od tý doby, co se se mnou můj princ rozešel, zbožňuju zpěvačku Lily Allen. Mám ráda její klipy, a to, s jakou jemností dokáže říct "fuck you". Líbí se mi krásné pastelové barvy v klipu The Fear, ve kterém si vymýšlí, že je bohatá a že žije na zámku. Tenhle klip jsem si pouštěla, když jsem si přála, aby se se mnou býval nerozešel. Další písnička "Not Fair" mě konečně trochu vyburcovala k tomu, postavit se tomu pitomýmu smutku a trošku se z toho vyřvat. Lily Allen v této písničce zpívá přesně o tom, co se mi stalo. A třetí písnička "Fuck you". Na té se mi líbí, jak Lily zpívá, s takovou lehkostí a stylem rozverné a veselé dětské říkanky. Díky ní jsem se konečně postavila na nohy a pořádně se tomu mému "vztahu" vysmála (a posléze tomu klukovi osobně).A co se nestalo, dneska mi od toho kluka došla SMSka, ve který píše, že mu je to líto.
No nazdar.

Jak se probudila Pusinka

14. února 2010 v 10:30 | Pusinka
Ta rusovlásky, to jsem já. Jak už vám napsala Šlehačka, probudila jsem se tak, že jsem se podívala na obrázek Šlehačky. Alenku jem taky četla a také mě uchvátila. A najednou cítím jakoby nějaké brnění v ruce. vzala jsem do ruky tžku a začala jsem kreslit. Vůbec jsem nevěděla co kreslím, ale --- co se nestalo, z papíru na mě koukala Pusinka. Pozorně jsem si jí prohlížela... Někoho mi připomínala a já měla strach, že toho někoho dobře znám. Když jsem se jí podívala do očí, už jsem věděla, kdo to je.... Byla to Pusinka. To už jsem se rozpoměla na to kdo opravdu jsem.

Alenka v Říši Divů

13. února 2010 v 13:46 | Šlehačka |  Alenka
Alenka v říši divů (též známé jako Alenčina dobrodružství v podzemní říši; Alice's Adventures in Wonderland, 1865) je dílo anglického matematika a logika Lewise Carrolla (vl. jménem Charles Ludwidge Dodgson), který ji údajně napsal pro malou holčičku Alici Liddellovou. Dílu se dostalo vědecké interpretace a bylo označeno za mimořádné.
Sama hlavní postava, neustále ohromená Alenka, v bezděčných reakcích na imaginativní svět plný podivuhodností rychle přechází ve zkoprnělou, jindy zas tvrdohlavou dívku s rázným řešením fantasijních zápletek, způsobených obyvateli říše. Jeví se jak ochotnou a přívětivou, tak i neústupnou až tvrdošíjnou, přitom stále dětsky sympatickou. Carrolův um logicky svázat absurdum světa v celé šíři a líčená přirozenost i znalost dětského chování, zaručily dílu světové uznání a přerod v klasiku. Dílo se dočkalo pokračování: Za zrcadlem a co tam Alenka našla (též známé jako Za zrcadlem a s čím se tam Alenka setkala; Through the Looking Glass and What Alice Found There, 1872).

Já a ...

12. února 2010 v 22:56 | Šlehačka
Ale nebyla jsem sama. Se mnou v lavici sedí jedna rusovláska. A ta se dívala, co kreslím (ona se taky nudila, takže je to pochopitelné). Hned jí to zaalo zajímat. No, a tak je tu nejen Šlehačka, ale i Pusinka.

Jak jsme se probudily

12. února 2010 v 22:52 | Šlehačka
Knížku Alenka v Říši divů jsem četla mnohomockrát. Ano, líbila se mi, ale nic víc. Jetsli chcete něco zažít, tak se probuďte taky. Všechno začíná tou knížkou

No. Tak jsem se jednou o matice zase nudila. Kreslila jsem si, protože jsem se nudila. A nudila jsem se, protožr byla matika. Ale pak--- pak to přišlo. No jistě! Pocházim taky z Říše Divů! Hodně dětí jsou původně Říšodivný vyslanci, ale všichni do jednoho to zapomenou: začnou s někym chodit, poblbnou je takzvaný celebrity, dokonale zapadnou do kolektivu atd.

Tak jsem začala malovat obrázek. Obrázek dívenky s hnědými vlasy, velkou smetanově těžkou mašlí a podivnými šaty. A na nohou měla brusle. Brusle na šlehání šlehačky. Tak jsem si a mě vzpoměla: na Šlehačku